Před zcela vyprodaným hledištěm Komorní scény Aréna zahrálo v polštině
sedm ryze amatérských mladých herců neobyčejně vtipným a nápaditým způsobem
úspěšnou komedii o krizi středního věku "Meskie zludzenia - S tvojí dcerou
ne" současného uznávaného českého dramatika Antonína Procházky.
Katedra slavistiky může být nyní na své polské oddělení hrdá, protože
lepší propagaci jednoho ze svých jazyků a studentů si ani nemohla přát.
Premiéru poctili svou návštěvou zástupci generálního konzulátu Polské republiky
v Ostravě, pan generální konzul Masiulanis a paní konzulka pro kulturní
vztahy Malgorzata Filipek. Dalším váženým hostem byla vedoucí katedry doc.
Eva Mrhačová, která poskytla tomuto projektu všemožnou podporu, objevilo
se také několik zástupců médií. Škoda jen, že pro některé regionální sdělovací
prostředky, jako Česká televize, Svoboda, Den, není dosud, i přes rostoucí
význam Ostravska jako příhraniční oblasti, polština znějící na prknech
českého divadla uším českého diváka tak atraktivní, aby se touto "pozoruhodností"
vůbec zabývaly.
Paradoxy jsou však pro toto divadlo typické. Už samotné téma hry, kterou
si studenti vybrali, svědčí o jejich smyslu pro ironii. Také proto se největší
salvy smíchu během představení ozývaly především z řad diváků právě procházejících
kritickým obdobím středních let. Strhující výkony představitelů hlavních
rolí způsobovaly dlouhotrvající ovace, vyplňující přestávky mezi jednotlivými
akty. Přes hodinu trval herecký koncert studentů polštiny katedry slavistiky,
kteří kromě obrovského zanícení pro divadelní umění předvedli svůj až dosud
skrytý talent pro dramatizaci a vcítění do role, již by jim mohli závidět
i mnozí profesionálové. Andrea Kapsia (2. r., polština-angličtina) ohromovala
svou věrohodností a expresivitou při ztvárnění čtyřicetileté mírně hysterické
matky, rovněž její "manžel s duší bohéma" Tomáš Typovský (3. r., polština)
projevil neuvěřitelnou schopnost rozesmát publikum svými dobře umístěnými
šlehy prospívajícími dynamice dialogů. V roli Lucjana exceloval bezchybný
Jakub Mrózek (1. r., polština), který bravurně zvládl proměnu z otupělého
bankovního úředníka na svůdníka mladičké intelektuálky Sandry, ztvárněné
Reginou Bzonkovou (1. r., polština), jejíž kouzelné pózy byly zrcadlem
dnešního studentstva. O tom, že není malých rolí, přesvědčila Teresa Kufa
(3. r., polština-angličtina), jejíž "šedá myška" z mateřské školky se sklony
k alkoholismu by si zasloužila cenu Thálie. Skutečným fenoménem premiéry
se však stal všudypřítomný Ondřej Sýkora (3. r., polština) jako malý domovní
zlodějíček Wojtek. Svou vitalitou a velmi dramatickým pohybem přiváděl
nebohé diváky trpící v horké výhni Komorní scény k záchvatům nezadržitelného
smíchu.
Nápad založit Katedrální divadelní společnost se zrodil začátkem ledna
tohoto roku v hlavách mladé lektorky polštiny Saši Dědicové, která získala
divadelní zkušenosti v obdobném souboru s názvem ELTO na katedře anglistiky,
a jejího kolegy, interního doktoranda a překladatele současné polské literatury
Petra Vidláka, kteří se společnými silami ujali režie a produkce. Především
Saša Dědicová využila svého talentu a zkušeností s amatérským divadlem,
ve kterém sama hrála, a dokázala vštípit základy pohybu po scéně a dramatického
dialogu do té doby absolutně nezkušeným hercům. Zúročila tak jejich zanícení,
které by pod nemotivujícím vedením bezesporu přišlo vniveč. Proto má bezpochyby
největší zásluhu na úspěchu první premiéry. Zájem studentů o účast na tomto
projektu nebyl nijak ohromující, nicméně se nakonec podařilo vybrat vhodné
herce, ale také nutné pomocné síly, jako nápovědu, které se ujala Grazyna
Hlisnikowská, nebo obětavou inspicientku Moniku Jaškovou. Výběr hry, v
překladu známé básnířky Renaty Putzlacher, je zásluhou Petra Vidláka, který
tak využil svého přehledu a kontaktů, jež získal během spolupráce s Těšínským
divadlem. Také finanční náročnost představení se podařilo společným úsilím
zredukovat na minimum, takže SZCZYT se dnes může pochlubit tím, že ke své
existenci nepotřebuje žádného sponzora ani příspěvek školy (který by stejně
nedostal). Veškeré náklady na provoz souboru jsou hrazeny z výtěžku ze
vstupného, jehož cena je na dnešní poměry skutečně lidová, a z prodeje
vlastnoručně vyrobených programů k představení. Samozřejmě, že pokud se
najde bohatý mecenáš, bude možné příští hru nastudovat mnohem ambiciózněji.
Členové souboru SZCZYT vskutku dostáli svému jménu. Předvedli vrcholný
výkon, který je tak příslibem do budoucna a zároveň pozvánkou pro diváky
se smyslem pro humor, kteří si oblíbili nebo chtějí oblíbit neobyčejně
bohatý jazyk našich severních sousedů. Od první reprízy 2. června až do
konce roku mají šanci díky mladým ostravským polonistům být v Komorní scéně
Aréna svědky tohoto takřka přírodního úkazu. Bližší informace o dalších
představeních divadla SZCZYT je možné získat přímo v Aréně nebo na katedře
slavistiky Filozofické fakulty OU u Saši Dědicové a Petra Vidláka.
PaedDr. Jana Raclavská, PhD.