Češi na to, jak mají komplikovaný jazyk, mluví docela hezky, říká Jan Burian

Nikoliv jako syn slavného otce E. F. Buriana, ale sám za sebe vystupuje optimistický písničkář, publicista, spisovatel, cestovatel, autor televizního pořadu - Jan Burian.
Když se při sestavování slovníkového hesla zeptali Jana Buriana na jeho krédo, zacitoval svého prastrýce Karla Buriana : "Víc mi o tom říci nemožno - Duch a dolar není totožno!"
Jana Buriana znají posluchači hlavně z koncertů, kterých už bylo více než dva a půl tisíce, jiní četli jeho knihy a někteří jsou "pacienty" Burianovy kulturní ozdravovny.
Stejně civilně, moudře a s humorem jako na obrazovce, v rozhlase nebo při koncertech odpovídal Jan Burian i na následující otázky...

Hosty do pořadu "Posezení s Janem Burianem" si vybíráte náhodně, anebo pečlivě promýšlíte, s kým byste rád rozmlouval?
Pečlivě promýšlím, s kým bych se rád bavil. V poslední době mám pocit, že bych měl dělat rozhovor s lidmi, kteří jsou málo známí, kteří se zabývají nějakou radostnou činností, dělají něco, co je v životě baví. A aby se něco z té radosti přeneslo na diváky. Hlavně se mi zdá, že je důstojný úkol hledat lidi, kteří dělají práci, která není výjimečná, ale dělají ji s nadhledem a s pocitem, že ji dělají dobře, baví je to a ten pocit přenášejí na ostatní. Teď jsem dělal rozhovor se starostou Litomyšle a jsem z toho velmi nadšen.

Potřebovala by současná česká hudba, literatura a film "kulturně ozdravit"?
Česká literatura v každé době potřebuje "kulturně ozdravovat" a já nevidím žádnou velkou krizi, ve které bychom se potáceli. Mám pocit, že všechno je tak, jak má být, a každý, kdo kulturu potřebuje, může si ji najít.

Procestoval jste mnoho států (Dánsko, Island, Chile,USA... pozn. autora), myslíte si, že jsou lidé v každé zemi výrazně jiní nebo naopak žádné rozdíly nepociťujete ?
Především každý člověk je jiný, tím pádem ta odlišnost tady bude. Pořád se lišíme od některých zvířat. To je problém, jestli chcete dojít dál, nebo si jen hrát s představou, že jsme jiní. Mně přijde spíš důležitější hledat společné věci, které máme jak mezi sebou, tak to, co máme společného se zvířaty. Slyšel jsem o tom, že mravenci chovají domácí zvířata, starají se o ně a na rozdíl od lidí je nezabíjejí. To mě docela potěšilo.

Jsou studenti po absolvování české vysoké školy připraveni na to, aby se uplatnili v životě ?
Já myslím, že nikdo není dostatečně připraven na to, aby se uplatnil. Mají možná vyšší předpoklady, než jsme měli my, kteří jsme měli vysoké školy "naprogramované". Já jsem dělal žurnalistiku, a kdybych se býval řídil tím, co mě naučili ve škole, tak bych asi nenapsal jediný článek. Ale myslím, že je to dneska lepší, než to bylo. Ale myslím si, že jsou naši vysokoškolští studenti připraveni o něco méně než studenti ve vyspělých zemích.

Stává se čeština pro Čechy jazykem cizím ?
Mám pocit, že se čeština vyvíjí. To by mně nevadilo, mně vadí, jak se vyvíjí v některých profesích. Třeba politický žargon. Já mluvím obecnou češtinou. Na Moravě to není akceptovatelné tak jako jinde. Myslím si ale, že je to legitimní, podobně jako mluvit nářečím. Ale nemyslím si, že je legitimní mluvit jazykem, kterým mluví politici, zejména obraty jako: "je to o tom, že my to ustojíme..." - to jsou klišé, která jsou odrazem jejich vidění světa a to vidění světa není příliš radostné. Češi pořád na to, jak mají komplikovaný jazyk, mluví docela hezky. To, že někdo používá módní slova, tak to zase přejde. Mně se líbí, když někdo říká, že je něco "brutální", jenom proto, že je to v módě. Baví mě to pozorovat a hrát si s tím. Je otázka, jestli budou mít lidi chuť takhle mluvit i v budoucnosti a hledat v tom hezké věci, nebo to jazyk zdeformuje.

Skutečně by vám nevadilo být v příštím životě hrochem ?
Nevadilo. Mně by nevadilo být v příštím životě čímkoliv, protože za ten slib, že všichni v životě něčím budem, a sledovat, co dělaj ti ostatní, tak za ten slib jsem ochoten se upsat i ďáblu. Máte-li nějaké konexe, dejte mi vědět.
 

Za rozhovor poděkoval
Radim Horák, student 3. roč. FF OU