K 35. výročí ostravské pobočky Jazykovědného sdružení Akademie věd České republiky

Stalo se již jistou tradicí, že v prvních číslech každého ročníku Listů hodnotíme činnost pobočky Jazykovědného sdružení, která pracuje při katedře českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity.
Vzhledem k tomu, že v prosinci minulého roku uplynulo již 35 let od jejího založení, požádala jsem prof. PhDr. Aloise Knopa, CSc., který je jejím zakladatelem, aby na tuto dobu zavzpomínal.
A pan profesor tedy vzpomíná:
"Ústav pro jazyk český (ÚJ ČSAV) v nově zreorganizované Československé akademii věd (1952) s pobočkou v Brně (1953) se postupně ujal všech výzkumných bohemistických prací, a to v odděleních: gramatickém, lexikologickém, lexikografickém, dialektologickém, onomastickém, ale také v oddělení pro dějiny českého jazyka, jazykové kultury a matematické lingvistiky. Vznikalo tu však nebezpečí úzké specializace odborníků, byla potřeba výměny informací, diskuse a také přednášek na vysokých školách.
Proto bylo vytvořeno Jazykovědné sdružení (tehdy nazývané JS ČSAV). Jeho pobočky byly od roku 1963 zakládány při katedrách bohemistiky nejen na univerzitách, ale i na samostatných pedagogických fakultách; tak se stalo i na Pedagogické fakultě v Ostravě v prosinci 1964.
Protože jsem byl zakladatelem této pobočky a také jsem ji v létech 1964-1971 vedl, rád bych k tomu dodal několik slov: Při nelehkém studiu v externí vědecké aspirantuře jsem dospěl k závěru, že ostravská Pedagogická fakulta vyžaduje hodně všestranných kontaktů s jinými vysokými školami ČSR. Když jsme pak žádali o přednášky bohemisty z jiných fakult, neomezovali jsme se proto jen na Olomouc nebo Brno, ale ochotně přispívali i odborníci z Univerzity Karlovy v Praze (Šmilauer, Křístek aj.) a Komenského univerzity v Bratislavě (Ďurovič).
Požádal jsem také německé bohemisty, a to doc. dr. H. Rösela z Institutu für Slavistik saarbrückenské univerzity a doc. dr. E. Eichlera, toponomastika z Lipska - nevyšlo to.
V roce 1965 jsem využil možnosti pozvat známého rusistu prof. D. Wortha, autora rusko-anglického slovníku z Los Angeles; ten nabídku přijal a měl u nás velmi zajímavou přednášku. Stejně tak i prof. I. Bilodid z Kyjeva na Ukrajině (říjen 1968).
Šlo mi vždy o celkový význam takových přednášek. Informace z daného lingvistického oboru jsou cenné svou bezprostředností a diskuse obohacuje nejen posluchače, ale i přednášejícího. Dbal jsem také na to, aby na přednášky byli zváni posluchači posledního ročníku pro posílení svých odborných zájmů, ale také pro rozšíření jazykově tvůrčích schopností.
Uplatňoval jsem tu i svůj celoživotní osobní zájem: Prošel jsem mnoha školami, od obecné přes střední až po vysokou, a poznal nevhodné vlivy němčiny a ruštiny. Vždy mi šlo o jedno: Budit a udržet zájem o náš mimořádný mateřský jazyk (slovotvorné možnosti, vid, aktualizace slovosledu aj.) a tak posilovat zdravé národní sebevědomí posluchačů.
Jsem proto hrdý, že tradice Jazykovědného sdružení, založená v roce 1964, neochabuje a rozvíjí se úspěšně dál."
Já děkuji prof. Knopovi i za patřičné ocenění naší činnosti a zároveň dodávám, že pan profesor je pravidelným účastníkem našich přednášek, a to účastníkem velmi aktivním, neboť se stále zajímá o úroveň současného jazyka, o jazykovou kulturu apod.
Uvádět zde přehled přednášejících, kteří naši pobočku za celou uvedenou dobu navštívili, by jistě nebylo účelné. Je nutno však připomenout, že pobočka Jazykovědného sdružení je dodnes jedním z prostředků navazování a udržování pracovních i osobních kontaktů s jednotlivými lingvistickými pracovišti u nás i v zahraničí, zejména na Slovensku.
Hodnotíme-li činnost pobočky za uplynulý rok, pak i vloni přednášeli u nás známí lingvisté z příslušných jazykovědných pracovišť, s nimiž již léta spolupracujeme buď při odborných výzkumech, nebo v patřičných komisích, jako jsou např. komise pro profesorská, habilitační či doktorská řízení, popř. v redakčních radách některých odborných časopisů apod. Pro práci pobočky bylo i v loňském roce charakteristické a velmi přínosné, že patřičně využívala odborných i osobních kontaktů s katedrou slavistiky Filozofické fakulty OU a katedrou českého jazyka Pedagogické fakulty OU. I v tomto dodržujene jistou tradici, neboť i v minulosti bylo samozřejmostí udržovat v rámci pobočky všestrannou spolupráci s jazykovými katedrami, které tehdy na fakultě byly.
Nebude snad nevhodné ještě i uvést, že ve srovnání s jinými pobočkami Jazykovědného sdružení patříme k těm, jejichž činnost bývá velmi příznivě hodnocena.
Závěrem uvádíme přehled přednášek za uplynulý rok:
Prof. PhDr. Josef Anderš, DrSc.:"Slovanská věta v mezijazykovém srovnávacím plánu", Filozofická fakulta Palackého univerzity Olomouc
Prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc., pracovník Slovanského ústavu Akademie věd České republiky, předseda Českého komitétu sla- vistů, vedoucí Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masary- kovy univerzity v Brně, a doc. Miloš Zelenka, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, pracovník Slovanského ústavu Akademie věd ČR: "Současná slavistika"
Prof. PhDr. František Čermák, DrSc.: "Sémiotika lexikonu", Filozofická fakulta Univezity Karlovy
Prof. PhDr. Jan Šabršula, DrSc.:"O asymetrickém fungování jazykového znaku", Filozofická fakulta Ostravské univerzity
Prof. PhDr. Oldřich Uličný, DrSc. "Hlas svědomí jako mluvní akt", Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Prof. PhDr. Edvard Lotko, CSc.: "Co odhaluje analýza neologismů v současné češtině?", Filozofická fakulta Univerzity Palackého.

 Doc. PhDr. Naděžda Bayerová, CSc.
 předsedkyně pobočky