Mezi skepsí a nadšením - Sarajevo na konci tisíciletí

Na třetí pokus se přece jenom podařilo skupině zástupců katedry výtvarné tvorby Pedagogické fakulty Ostravské univerzity vyrazit do města, jež bylo v 90. letech spojováno s něčím, co nám připomíná zlý a téměř zapomenutý sen o znesvářené společnosti, s těmi nejtragičtějšími následky nepřátelství jednoho národa vůči druhému.
V Sarajevu se už tři roky nebojuje. Nedávná přítomnost války je však stále cítit na každém kroku. To, co nám doma připadá zcela samozřejmé, je v tomto městě stále vzácností. Bavíte se s lidmi, kteří tak ochotně a rádi se vším pomohou, kteří působí civilizovaně, že se nelze ubránit položení si otázky, kdo to tu vlastně s kým bojoval. Všudypřítomné stopy bojů Vás natolik pohltí, že se prostě neodvážíte zeptat. Vše působí zvlášť intenzivně, prožíváte-li tyto pocity ve společnosti lidí, kteří vykonávají stejnou profesi (učitel, umělec, student). Ti, kteří se starali o nás, učili a studovali na fakultě architektury zdejší univerzity. Musím přiznat, že bychom se bez pomoci pracovníků českého konzulátu v Sarajevu nepohybovali bez problémů, natož se v tomto městě vůbec ocitli. Jejich podíl na hladkém průběhu celé akce, komunikace s tamními institucemi byly zcela zásadní a nenahraditelné. Ty dny nám dali přímo "vychutnat". Nikdy bych nepředpokládal, že budu mít možnost podívat se válce do očí takhle zblízka. A to je, dalo by se říct, "po všem". Doporučuji zažít na vlastní oči. Aspoň by pak každému došlo, jak je u nás doma vlastně skvěle.
Ale zpět na fakultu architektury. Na tuto už docela slušně fungující školu jsme byli pozváni k uspořádání výstavy grafik, jež vznikají na katedře výtvarné tvorby v rámci tradičního serigrafického workshopu. Jelikož se výletu zúčastnili studenti mého ateliéru (ateliér intermediálních forem), představili jsme nebývale velké skupině návštěvníků vernisáže i performanci, k níž byli přizváni i tři domácí studenti. Výstava byla zahájena reprezentativně proslovy rektora, velvyslance, byla přítomna média včetně zástupců "České besedy" - Čechů žijících v Sarajevu, takže jsem se stěží po všech rozhovorech dostal k pohoštění. Proběhly první nezbytné kroky k navázání kontaktu mezi oběma školami, o nějž je ze sarajevské strany výrazný zájem.
Těsně před odjezdem domů následného dne jsme píchli. Byl čas se tedy ještě trochu projít. Zamířili jsme k zasněžené pláni. Mlha se před námi rozestoupila a my v tichém úžasu zjistili, že sníh je ve skutečnosti plocha z bílých náhrobních kamenů. Neodvážil jsem se odhadnout, kolik jich mohlo být. Zvláštní rozloučení se Sarajevem.

P. S. Výrazné poděkování pánům Klepetkovi a Chaloupkovi (velvyslanec a tajemník České ambasády v Sarajevu), panu Fraňo Ritířovi (děkan katedry malby fakulty architektury Sarajevské univerzity).
Návštěva Sarajeva proběhla ve dnech 28. 10. - 2. 11. 1999.

 Mgr. Petr Lysáček
 vedoucí ateliéru intermediálních forem