"Hledání ztraceného času"

Galerie u Bezručů zahajuje svoji činnost stejnojmennou výstavou obrazů Markéty Zmeškalové, studentky malby katedry výtvarné tvorby.
        U zrodu celé akce stála scénografka Marta Rozkopfová, která by ráda výstavní prostor otevřela především pro mladé, zatím neetablované umělce zdejšího regionu, především pro studenty a absolventy zdejších uměleckých škol.
        Markéta Zmeškalová, která své práce představila před čtyřmi lety v rockovém klubu Cihelna a letos v Televizním klubu, studuje malbu v mém ateliéru již čtvrtým rokem. Vystavené obrazy z posledních dvou let jsou jejím ohlédnutím do dětství. Dětství, které prožila s rodiči a bratrem na venkově, vnímá jako klidnou, bezproblémovou dobu. Až úmrtí v rodině a dnes již sedmiletá studia v Ostravě ukončila onen preromantický stav. S odstupem se Markéta Zmeškalová snaží rekonstruovat něco z podstaty dětství na základě fotografií z rodinného alba. Fotografie přeznačuje - stylizuje barevně i tvarově, dekontextualizuje a dokomponovává. Nejde jí přitom o nějaký fotokoncept. Fotografie je stále služebná, slouží jako námět pro tvorbu obrazu. Jasnou a exaltovanou barevností jako by autorka chtěla podtrhnout a vypíchnout krásu, sílu a chuť zobrazovaných věcí. Jahody jsou tak ještě červenější, nebe modřejší, šatečky růžovější. Ve snaze po upřímnosti zavádí diváka na tenký led, kde musí balancovat mezi krásou a šklebem, sladkostí a hořkostí. Některé obrazy jakkoli zdánlivě pestré působí podivně nostalgicky. Přes všechnu zdánlivou odosobněnost a banální stylizovanost jsou obrazy velice osobní.
        Autorka sama říká, že svými obrazy nechce demonstrovat nějaké hluboké myšlenky, spíše se snaží uvést diváka do světa krásné a nostalgické idyly dětství. A tak obrazy čistě osobní mohou rozehrát i vzpomínky na dětství každého z nás.

 Daniel Balabán