Ve dnech 25.-28. února 1999 proběhl v Ostravě druhý ročník Festivalu ostravských činoherních divadel. Podle organizátorů studenti Ostravské univerzity minulému ročníku mnoho pozornosti nevěnovali, letos byli tedy k účasti přímo vyzváni. Tohoto "pozvání" jsem využila a nyní si dovolím nabídnout vám několik svých festivalových postřehů.
Návštěvníci měli možnost zhlédnout během čtyř dnů zhruba patnáct divadelních představení z produkce Národního divadla moravskoslezského, Komorní scény Arény, Divadelní společnosti Petra Bezruče a Divadla loutek. Jednoznačně vítězným představením v mé soukromé hitparádě se stala
Příjemné osvěžení připravilo pro diváky také Herecké studio Mileny Asmanové svým vystoupením
Do festivalového programu byly zařazeny také dva odborné semináře, které měly poskytovat prostor diskusím o jednotlivých představeních. Rozpravu vždy zahajovaly dva příspěvky: jeden z nich přednesl některý ze studentů divadelní vědy, druhý přednesl některý z přítomných kritiků. Celý sobotní seminář navíc provázela otázka odlišného vnímání divadelního představení "starou" a "mladou" generací. Připadalo mi, že tento "generační střet" byl vyvoláván jen uměle a možná i zbytečně. Při percepci divadelní hry mohou jistě hrát svou úlohu životní zkušenosti, znalosti, větší poučenost, které mladému člověku chybí, ale tento fakt chápu jako přirozený a postrádám zde nějaký radikální generační konflikt.
Velkou polemiku vzbudila také hra
Celý festival byl velmi pečlivě zorganizován - od propagačních materiálů, informačního servisu, vydávání festivalového zpravodaje Ostra-var až po odborné semináře.
Ostravská činohra, stojící snad spíše ve stínu Prahy a Brna, přesvědčila, že stínové postavení je dáno pouze geografickou polohou města, nikoli kvalitou divadelních představení.
Kristina Jelenová
III. ročník FF OU