Jak vidí polská a česká mládež evropskou integraci? Jaké existují mezi polskou a českou mládeží stereotypy ve vzájemném nazírání na sebe?
Jakým způsobem jsou představovány dějiny obou národů v učebnicích dějepisu? Odpovědi na tyto a mnohé jiné otázky prezentují členové Stálé smíšené česko-polské komise humanitních věd při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) a Ministerstvu národní výchovy Polské republiky v jedné z nejnovějších publikací vydaných Filozofickou fakultou Ostravské univerzity pod názvem Česká a polská mládež o sobě (ve světle českých a polských historických a sociologických výzkumů).
První část publikace tvoří příspěvky profesorů Milana Myšky a Wojciecha Swiatkiewicze, iniciátorů konference v Trutnově, jejímž hlavním tematickým zaměřením bylo fungování a překonávání stereotypů ve vzájemných vztazích polsko-českých.
Celá publikace je rozdělena do 5 tematických celků, kromě zmiňované úvodní části nalezneme zde následující kapitoly: Do společné Evropy - Wobec wspólnej Europy, Dilemata současnosti - Dylematy wspólczesnosci, Obraz souseda ve školních učebnicích - Obraz sasiada w podrecznikach szkolnych, Z metodologické problematiky - Z problematyki metodologicznej. První stať druhé kapitoly Evropská a národní výchova z hlediska 21. století od Jaroslava Krejčího je zaměřena na problémy evropských národů, jejich soužití, vzájemnou akceptaci, postavení národů v integrující se Evropě, a hlavně na způsoby národní výchovy budoucího občana Evropy. Do této kapitoly je zahrnut rovněž příspěvek Z. Jasinského pojednávající o dilematech mládeže obou národností v souvislosti s evropskou integrací a příspěvek V. Čapka týkající se pojetí evropanství ve školních učebnicích dějepisu.
Kapitola nazvaná Dilemata současnosti obsahuje šest referátů, které obracejí pozornost na vzájemné nazírání Čechů a Poláků, na pojímání slova vlast, na chápání patriotismu a prezentování Čecha a českého jazyka v polské literatuře. Jejich autoři J. Valenta, H. Rusková, B. Gracová, J. Damborský, D. Jedrusková, P. Wróblewski zjišťují ve svých příspěvcích určité nedostatky ve vzájemných vztazích, které byly způsobeny mj. nedostatečnou objektivní informovaností mládeže a přežívajícími negativními stereotypy. Podle autorů je možné tyto nedostatky odstranit. Podobně v kapitole čtvrté Obraz souseda ve školních učebnicích z příspěvku J. Brynkuse vyplývá, že způsob nazírání na českou minulost v polských učebnicích historie je sice mnohdy odlišný od českého, ale je možno pozorovat již novou orientaci v prezentování a interpretování českých dějin.
Poslední kapitola je věnována metodologické problematice výzkumů "spolecznych obrazów" polské a české mládeže. W. Swiatkiewicz ve svém příspěvku jmenuje faktory, které jsou základem tvoření tzv. společenských obrazů: jsou to praktické zkušenosti každodenního života, vlivy různých institucí, zejména vzdělávacích, hromadné sdělovací prostředky a bezprostřední kontakt s představiteli jiných společenstev. Autor taktéž upozorňuje na roli stereotypů. Při zkoumání vzájemných vztahů mezi národy je důležité obrácení pozornosti mj. na zobrazování národních zvláštností hromadnými sdělovacími prostředky, na školní dějepisné informace, na vztah k národu, státu a regionu a na význam národního a regionálního vědomí mládeže. V závěru stati W. Swiatkiewicz navrhuje, aby zmiňované problémy byly řešeny společně představiteli vědy obou států.
Publikace Česká a polská mládež o sobě byla vydána na základě grantu MŠMT č. LA 020 a je přínosem nejen ke vzájemnému poznání postojů a názorů obou národů, ale také významnou ukázkou různých metodologických postupů při zkoumání této problematiky.
Jana Raclavská