Jiří Grygar: Vesmírné zdroje záření gama
 

Není snad mezi námi člověk, který by alespoň jednou nezaklonil hlavu k obloze a neřekl si: to je nádhera...

Černé hvězdné nebe od nepaměti přitahovalo pohledy lidí. Není to ale zřejmě jen krása, co poutá k nebi náš pohled. Cítíme při něm i jistý pocit vzrušení z něčeho, co máme sice stále nad hlavou, ale co je nám zároveň nedostupné a neskutečně vzdálené.

To všechno způsobilo, že jsem navštívil přednášku dr. Jiřího Grygara, kterou pořádala Ostravská univerzita 19. 2. 1999.

Do auly v budově Pedagogické fakulty jsem přišel trochu dříve a pozoroval lidi, přicházející do sálu. Přiznám se, bál jsem se, aby příliš mnoho míst nezůstalo prázdných. V duchu jsem mu přál, aby se návštěva alespoň přiblížila přednášce prof. Klause. Má obava však byla zbytečná. Místa se postupně zaplňovala a já očekával příchod člověka, kterého jsem měl vždy velmi rád, ale kterého jsem znal pouze z televizní obrazovky.

Plakáty hlásaly, že bude řeč o záležitosti přinejmenším nevšední: vesmírných zdrojích záření gama. Mnoho lidí by zřejmě takovéto od života odtažité téma odradilo, já jsem však byl zvědav, zda dr. Grygar nezůstane za svou pověstí popularizátora astronomie.

Po krátkém úvodu, ve kterém představil multimediální dílo - CD ROM ASTRO 2001, na jehož tvorbě se svými znalostmi podílel, přešel k věci.

Musím říci, že když se na tabuli objevily vzorce a pan Grygar začal používat výrazy jako elektronvolty, parseky a jim podobné, říkal jsem si, že jsem se přecenil a že je zřejmě přednáška určena spíše pro studenty fyziky. Nicméně, poslouchal jsem pozorně. Zanedlouho bylo jasné, že se nemusím jako laik obávat nudy. Scénář byl jasný. RNDr. Grygar opět postavil svou přednášku na příběhu téměř detektivním. Chronologicky problém zdrojů záření gama rozpitval a po úvodu snad měla většina posluchačů dojem, že něco zkrátka musí následovat, že kdyby nyní odešli, nedozvěděli by se rozuzlení problému, který se zpočátku mohl zdát laikovi nezáživný, ale který nyní sdíleli všichni společně a museli znát řešení.

Ne mnoho vědců, takových lidí jako je dr. Jiří Grygar, je obdařeno schopností tak poutavě vyprávět o věcech, které by v astronomické ročence většina nezasvěcených lidí zřejmě přešla bez většího zájmu.

Když byl problém kosmických zdrojů záření gama vyřešen, dozvěděl jsem se ještě další zajímavou věc. V srpnu nás čeká podívaná, jakou obyvatel našich krajů jen tak neuvidí. Částečné zatmění Slunce není sice tak vzácný jev, ale úplné zatmění kousek za našimi jižními hranicemi, to se jen tak nevidí. Představte si: sluneční kotouč je pomalu, ale jistě ujídán stínem Měsíce a nyní, půl hodiny po poledni, zmizí úplně a je vidět jen sluneční korona. Něco neskutečného. 11. srpna krajina potemní a všude se na chvíli rozhostí tma...

Jestli jsem vás nenalákal na srpnovou cestu do Maďarska nebo Rakouska, tak zkuste tohle. Zapněte počítač, otevřte nějaký internetový prohlížeč a napište: http://ultranet.osu.cz. Dostanete se na CD ROM server Ostravské univerzity, na kterém se nalézá i zmíněné Astro 2001. Přečtěte si poznámky k instalaci, je snadná. Pak vám již nic nebrání ponořit se do hlubin kosmu. Tohle CD má však pro člověka jednu nezanedbatelnou výhodu. Chceme-li se totiž z onoho kosmu, mimochodem pro lidi dosti nehostinného, vynořit, stačí kliknout myší na křížek v pravém horní rohu okna na obrazovce počítače... Příjemnou zábavu !
 
 

Ing. Lubor Binar