Dne 5. listopadu t. r. byla zahájena v Galerii Student Pedagogické fakulty Ostravské univerzity neobvyklá výstava: umìlec a uèitel Jiøí Kornatovský, který se osobnì zahájení zúèastnil, pøedstavil v Ostravì poprvé své kresby zároveò s pracemi studentù katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Olomouc, které vedl ve tøídenním intenzivním workshopu.
Výstava kreseb akademického malíøe Jiøího Kornatovského v Galerii Student je významnou událostí Ostravské univerzity a katedry výtvarné výchovy. Èernobílé monumentální kresby ak. malíøe Jiøího Kornatovského se svou vnitøní sdìlností, se svým zjevením tìko zjevitelného, a tedy i neobvyklou formou, zcela vymykají bìnì známé umìlecké produkci. Jeho kresby aktivizují diváka, pøitahují ho svou pulzující ivoèinou a zároveò kosmicky èistou imanencí a odkazují ho do nového, nebo snad zdánlivì nového èi zapomenutého nebo nepoznaného, souèasnou civilizací neznehodnoceného prostoru bytí.
Kresby ak. malíøe Jiøího Kornatovského vnímám jako poselství, a tak není asi ani náhoda, e autor je i významným pedagogem a potenciální pedagogy vyuèuje na katedøe výtvarné výchovy PdF Karlovy univerzity v Praze.
Akademický malíø Jiøí Kornatovský vystudoval v letech 1982 - 1987 Akademii výtvarných umìní v Praze u prof. Arnota Paderlíka a doc. Jiøího Ptáèka. ije, vyuèuje a tvoøí v Praze. Vystavuje svá díla od roku 1981. Má za sebou mnoho autorských i skupinových výstav doma a v zahranièí. Mimo jiné vystavoval mnohokrát v Holandsku, dále v Norsku, Rusku, Jugoslávii, Nìmecku, Polsku, Itálii. Pod odbornými recenzemi jeho tvorby jsou v katalozích podepsáni významní teoretici, jako napø. Jiøí T. Kotalík, Vlastimil Teliva, Marcela Pánková, Milo Vojtìchovský, Ivona Rainerová, Jiøí Machalický, Olga malá. Poslednì jmenovaná o jeho tvorbì píe: ..."Malíø a kreslíø Jiøí Kornatovský nepatøí k tìm umìlcùm, jejich umìleckou dráhu lze pøirovnat k bleskovému vzestupu komety, jeho práce si vak v poslední dobì získávají stále vìtí respekt a uznání. Svùj vlastní výtvarný názor formuloval pozvolna a s urèitou vnitøní zákonitostí a logikou... Kornatovský je vìdomì asketický ve volbì výtvarných prostøedkù a vytváøí pozoruhodnì èistá a jasnì artikulovaná díla" (Eidhoven 1991).
Kresby Jiøího Kornatovského se pro mì stávají výzvou k pokusu své pocity bezprostøednì verbalizovat, zaznamenat slovnì alespoò nìkteré proitky, formulovat vyvstalé otázky. Pøitom se jaksi èlovìk neobejde bez pohledu do vlastního nitra, a tak asi vstupuje zdánlivé umìlcovo monologické ateliérové tvoøení do sociálního vztahu, pravdivost proitku, pravdivost umìleckého díla rezonuje s naím svìtem a zapojuje se do dialogu.
Naléhavé nutkání pohybovat se s tukou po papíøe v nedokonavém dìní, neklidu proudìní, v opakovaném rytmizování, pulzování, ivotnìní. V proudìní svìtla a tmy. Vtahování do støedu záhadného morfického vznikání. Laskavé krouení kolem, dovnitø a ven, a zase zpìt a opìt znovu. Tisíce linií v èase. Souhlasných linií s pohybem mylenky tìla, paí, pravidelnosti srdce. Vtahování do procesu tvorby silou rytmu, rytmu vùle, vùle k pohybu, aktivitì, smìrování, formování, tvoøení. Mylenka tisíckrát mylena, forma tisíckrát kreslena... Kde je zaèátek a kde konec? Odkud a kam? A proè? ...?
(Úvodní slovo k zahájení výstavy)
Michaela Terèová