V tìchto dnech vydala Muzejní a vlastivìdná spoleènost v Brnì za finanèní podpory moravských mìst a obcí tøetí èíslo ètvrtletníku Vlastivìdý vìstníku moravský, jediného èasopisu vìnovaného moravskoslezské vlastivìdì.
Úvodní studie otitìná k výroèí Slovanského sjezdu pojednává o pojetí èeského národa v díle Frantika Palackého. Ten mìl vechny pøedpoklady pro objektivní pohled problém: pocházel z rodiny moravských evangelíkù, vzdìlání získal na Slovensku, pùsobil jako vychovatel v maïarské zemanské rodinì nedaleko Komárna a zbytek ivota proil v èeské Praze v trvalém styku s vlasteneckou lechtou, svoje díla vak psal nìmecky i èesky. Nebyl nikdy poplatný èeskému nacionalismu ani moravskému separatismu a èeský národ chápal jako jednotný - "v Èechách a v Moravì".
Osudy spoleènosti katolických spisovatelù a básníkù zvané Druina literární a umìlecká v Olomouci se zabývá dalí èlánek. Zachycuje období mezi lety 1939 a 1952, kdy sdruení zaniklo. Její èlenové, jich bývalo a ke stovce, se sdruovali kolem revue Archa a svoji tvorbu vìnovali ideám køesanství.
U pøíleitosti 240. výroèí obléhání Olomouce pruským králem Bedøichem II. roku 1758, vyla na stránkách èasopisu první èást deníku pamìtníka tìchto dramatických událostí. Byl jim mìstský radní J. T. Kniebandl, který popisuje den po dni pøíchod Prusù, jejich obklièování mìsta, rabování a vypalování okolních vesnic Hané, ale i stateèné chování obleených. Èetné zajímavé podrobnosti dávají nahlédnout do tehdejího zpùsobu boje, ale i starostí mìanstva.
Pøíspìvkem k dìjinám rodiny Vávrù, brnìnských patriotù, je komentovaný otisk pamìtí Zdeòka Svobody, který byl mlynáøem v Lini. Tato rodina dala Brnu nìkolik význaèných osobností a - dneními slovy - tìdrých sponzorù, ale i jednoho cestovatele, který provázel na zámoøských cestách rakouského arcivévodu Maximiliána.
V rubrice Drobnosti se doèteme, e Napoleon mìl vzdálené pøíbuzné i v moravských Ivanèicích, co vechno se nalo pøi vykopávkách na zaniklé dìdinì Konùvky na Vykovsku, jak probìhla poslední maturita c.k. arcivévodù na vyí vojenské reálce v Hranicích roku 1913, dozvídáme se, e na katedøe historie Univerzity Palackého v Olomouci chovají øeckou amforu s obrazem Dionýsa z 5. stol. p. n. l. a jak to bylo s nemanelskými porody ve farnosti s. Petra a Pavla v Brnì. Jinde je otitìno hodnocení èinnosti muzeí na Novojièínsku.
Èasopis je k dostání (i potou) u vydavatele nebo v knihkupectví Profesio na Hollarovì ulici v Ostravì.