V těchto dnech vyšlo opět za podpory moravských a slezských měst a obcí druhé číslo letošního ročníku Vlastivědného věstníku moravského, jediného časopisu věnujícího se minulosti naší země.
Úvodní článek je věnován historii odbojové organizace čsl. důstojníků Obrana národa, kteří jako jedni z prvních začali připravovat aktivní odpor proti německým okupantům. Setkáváme se zde se jmény z celé Moravy, a to nejen vojáků, ale i učitelů, duchovních, dělníků aj. Obrana národa soustřeďovala zbraně pro plánované ozbrojené povstání, ale také organizovala přechody do emigrace přes Slovensko. Gestapu se však podařilo organizaci odhalit a rozbít: ze zatčených 2500 osob bylo popraveno stětím nebo umučeno 17 generálů a 434 důstojníků.
Další příspěvek se zabývá osobností podnikatele a vynálezce Ericha Roučky z Velkého Meziříčí, zakladatele firem Metra Blansko, Kotle a slévárny Brno-Slatina. Tento geniální Moravan se stal průkopníkem v oboru elektrotechniky, avšak i jinde (medicína). Jeho výrobky překonávaly tak zavedené firmy jako je Siemens a AEG. Jako první začal vyrábět automatismy, které se svolením K. Čapka nazval ERobot. Byť továrník, vždy usiloval o to, aby kapitál sloužil i prostým lidem a tak nepomíjel ani otázky sociální. O Roučkovi se říkalo, že kdyby se narodil jinde, stal by se z něho druhý T. A. Edison.
Tradičním oborem, jímž je v Prostějově textilní průmysl, se zabývá další studie. Všímá si počátků a dalšího vývoje tkalcovství v tomto moravském městě. Pozoruje, jak se z jednotlivých mistrů a živnostníků, kteří nemohli konkurovat velkovýrobě, za krutých podmínek postupně stávaly námezdné síly v místních továrnách židovských podnikatelů.
Jak přerůstaly vesnice střední Moravy v městečka a města, se dozvíme v jiné studii. Práce bude místním kronikářům a představitelům obcí cennou pomůckou při pátrání po údajích o povýšení jejich obce na město či městečko. Málo se ví, že sídlištěm s nejstarším známým městským právem nejen na Moravě, avšak v celé naší republice je Uničov (1213).
Jedinečnou památkou, mající obdobu jen v Praze, je olomoucký orloj. Článek podává přehled vývoje těchto astronomických hodin od jejich vzniku kolem roku 1474 až do současnosti. Roku 1898 byl německou městskou radou "modernizován" do pseudogotické podoby, a tím zanikl jako historická památka. Orloj však měl bohaté osudy i později, kdy byl roku 1945 poškozen v posledních dnech války a pak přebudován K. Svolinským ve stylu socialistického realismu do své osmé podoby. Dozvíme se, že i doba po převratu 1989 usiluje o jeho další přeměnu.
Pro obce a města, jakož i další správce či majitele nemovitých kulturních památek jsou cenné pokyny, jak provádět jejich běžnou údržbu. Odborník Památkového ústavu v Brně předkládá srozumitelným způsobem užitečné rady, jak zachránit před zánikem boží muka, kříže, plastiky ze dřeva, kamene i železa, pokud nemáme prostředky na náročný restaurátorský zásah.
V dalších příspěvcích je připomenuto výročí klasika moravské vlastivědy prof. Ladislava Hosáka, rodáka z Újezda u Brna, ale i úmrtí "Velkého Moravana", objevitele archeologické kultury Velkomoravské říše prof. Josefa Poulíka rodem z Jiříkovic u Brna. Vzpomínka je věnována i dr. Josefu Kabrdovi z Frýdlantu nad Ostravicí, našemu význačnému turkologovi.
Časopis je k dostání (i poštou) u vydavatele nebo v knihkupectví Profesio na Hollarově ulici v Ostravě.