Ondřej Vorel nabízel v Delle divákům sen a formu
Recenze
Svět poetické fantazie, uvolněné představivosti a filozofické reflexe
čteného, viděného a prožitého - to vše s kultivovanou vytříbeností formy
nabízela výstava obrazů výtvarníka Ondřeje Vorla v ostravské Galerii Della.
Zkušený autor, který působí jako vysokoškolský pedagog na katedře výtvarné
výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, vystavoval své práce
v řadě českých i evropských galerií (například v Londýně, Erfurtu nebo
Bruselu), účastnil se i malířských sympozií v Drážďanech a polské Bytomi.
Jeho obrazy jsou křehkou a vizuálně zajímavou syntézou výtvarné imaginace
a úvahových poloh malířské tvorby, která zrcadlí mravní rozpory současné
postindustriální společnosti. Výmluvným dokladem Vorlova pronikavého vhledu
je jeho Balada o vnitřní síle, která až poněkud děsivě odráží napětí mezi
humánními a ekonomickými aspekty moderní medicínské praxe. Autorův odpor
vůči egocentrickému mamonářství je zjevný v obraze Peníz daně, kde volnou
citaci slavného Tizianova díla umocňují současné reálie.
Vorlovy vize mají snovou křehkost i hmatatelný rozměr v rovině užitých
struktur (Prostupnost času) a kovových asambláží (Spoutanost), autor zde
funkčně využívá odlišné barevné kvality vrásněného povrchu a reliéfu, jinde
dociluje výrazného efektu použitím ohraničené siluety - i zde malířský
kontrast reflektuje tenze společenské (Rudolf II. a Arcimboldo).
Vorlovo intelektuální pojetí fantazijní malby vrcholí v obrazovém cyklu
Ten, který... Mlčící, bojící se či "neprůstřelné" postavy jsou zástupnými
symboly etických traumat, která dynamická současnost každodenně přináší
jedinci i společnosti.
Malířský projev Ondřeje Vorla překvapil návštěvníka galerie výtvarnou
intenzitou, která pramení ze střídmého užití tvaroslovných prostředků -
dokumentující moudré pochopení skutečnosti, že méně je někdy více, umožňuje
autorovi dosáhnout silného efektu neútočným, senzitivně křehkým a přitom
čitelným jazykem barvy a tvaru.
Eva Ronzová