Zájemcům o moravskoslezskou vlastivědu

V těchto dnech vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně za finanční podpory moravských měst a obcí druhé číslo čtvrtletníku Vlastivědný věstník moravský.
 
Úvodním příspěvkem jsou vzpomínky účastníka bojového střetnutí v Moravské Chrastové na Svitavsku 31. října 1939. Tehdy henleinovští ordneři z řad sudetských Němců překročili demarkační čáru vytyčenou mnichovským diktátem a napadli čsl. vojáky a policisty ve vnitrozemí. Za cenu ztrát na životech byli boskovickou posádkou vytlačeni zpět do okupovaného území. Tehdejší poručík B. Nedbal, rodák z Prostějova, vzpomíná na průběh bojů, padlé kamarády, ale i na statečnost a rozhodnost důstojníků, kteří se nezalekli německé přesily ani výhrůžek dělostřeleckým a leteckým útokem wehrmachtu.

Dějinami židovského společenství na jihozápadní Moravě v letech 1848 až 1948 se zabývá příspěvek M. Stehlíka. Židé sem přišli po roce 1670, když je císař Leopold I. vyhnal z Vídně a Dolních Rakous. Autor si všímá kulturního a politického života židovských obcí, ale i jejich tragického konce po příchodu nacistů.

Dějin počátků českého divadla na Moravě si všímá článek P. Marka. Týká se Václava Choděry, jehož společnost se stala průkopníkem českého jazyka v divadelní kultuře do té doby němčící Moravy. Autor popisuje strázně kočovné společnosti, obětavost jejích členů, pronásledování a posměch ze strany německých radnic. Jako první Choděra pronikl se svou "trupou" na scénu německého divadla v Olomouci a úspěch zaznamenal i v Těšíně, zatímco v Opavě jej do města vůbec nepustili, rovněž jako v Brně. V drobnostech se dočteme o otevření hrobky markraběte Jindřicha Lucemburského v kostele sv. Tomáše v Brně a o štukové výzdobě stropu kanovnické rezidence v Olomouci.

Časopis je k dostání v knihkupectví Profesio na Hollarově ulici v Ostravě.

- mapa -