Konference Uèitel jako mravní autorita
 

Masarykovská myšlenka, že stát stojí na ideji, z níž vzešel, platí i o univerzitì jako nejvyšší vzdìlávací instituci. Naše Ostravská univerzita vznikla na ideji humanizace regionu, to je tøeba mít neustále na pamìti, neustále si to pøipomínat.

Jedním z prostøedkù, jak humanizovat, jak kultivovat, je vznášet, nastolovat témata velké spoleèenské dùležitosti. Myslím si, že téma mravních autorit takovým tématem je.

Proto mu byla 18. listopadu 1998 vìnována konference, zorganizovaná pro pedagogickou veøejnost Ostravskou univerzitou ve spolupráci se Školským úøadem Ostrava pod záštitou rektora univerzity prof. Moèkoøe.

V bloku pøednášek vystoupili k tématu exministr školství a nynìjší poradce ministra školství doc. Jan Sokol, biskup diecéze ostravsko-opavské František Lobkowicz, filozof Daniel Kroupa a vedoucí katedry filozofie Filozofické fakulty OU dr. Vladimír Šiler. V diskusním bloku vystoupila velmi erudovanì celá øada uèitelù z regionu. Jediným a nejvìtším nepøítelem konference byl neúprosný èas...

Strukturace konference se ukázala jako dobrá. I do budoucna budeme k významným tématùm zvát a naší pedagogické veøejnosti pøedstavovat výrazné osobnosti, jež mají k tìmto problémùm co øíci, myšlenkovì nás obohatí a dají nám možnost konfrontovat naše názory s jejich pohledy, ale souèasnì s nimi dáme mezi hlavními øeèníky opìt prostor i osobnostem z naší univerzity, aby si vedle nich zmìøily svou myšlenkovou a argumentaèní sílu. Zkušenosti ukazují, že takové osobnosti máme. (Dr. Šiler dostal po svém vynikajícím vystoupení na konferenci Uèitel jako mravní autorita nabídky na relace v televizi i v tisku).

Téma pøíští konference pro uèitelskou veøejnost (listopad 99) bylo už stanoveno. Bude jím Kvalita života. Pøemýšlejme o tomto neobyèejnì zajímavém fenoménu, který ovlivòuje celou øadu dalších aspektù našeho života, již nyní...

Ètyøem hlavním øeèníkùm letošní konference byla na závìr položena otázka: "Co øíkáte rostoucí agresivitì mládeže, jak tomuto neblahému fenoménu pøedejít nebo èelit?"

Zde jsou jejich odpovìdi:
 
 

Daniel Kroupa 
 

Mladá generace dnes nemá pøed oèima jasný morální vzor, který by jí pomohl v orientaci na jiné životní hodnoty, než jsou osobní zisk a spotøeba. Dùsledkem je agresivita a konflikt, kterému se moderní spoleènost jen s obtížemi brání. Do budoucna lze mladou generaci orientovat jiným smìrem pouze tehdy, pokud ve veøejném životì, v umìní a ve sdìlovacích prostøedcích nalezne vzory, které jí ukáží hodnoty, pro nìž stojí za to žít i trpìt. V souèasnosti k rostoucí agresivitì pøispívá i vliv sdìlovacích prostøedkù, které prezentují násilí a agresi jako normální formu øešení lidských vztahù. Obrovský vliv televize a filmu na mladou generaci by nemìl být ponechán bez morální regulace.
 
 

František Lobkowicz
 

Agresivita mladých je projevem nìèeho nezdravého v životì celé spoleènosti. Mladí touží rozbít bariéru vnitøní prázdnoty, ve které se odrážejí nejrùznìjší faktory dnešního života (relativizace hodnot, ztráta autority, problémovost vztahù atd.), zážitkem v životì z nejsilnìjších - na samé hranici smrti. Prožít svou vlastní hodnotu, sílu. Je potøeba jim nabídnout zážitek silnìjší než smrt - lásku. To je posláním pøedevším rodiny, ale také médií, vychovatelù, škol a ostatnì nás všech.
 
 

Jan Sokol
 

Pøedevším prevencí: nejúèinnìjší je sport, ale také výchova ke stateènosti a dobrovolné kázni, jak ji dìlají kupøíkladu junáci. Ale agresivita má i hlubší pøíèiny: oslava hrubé síly a násilí, surovosti nejen v akèních filmech, ale už v kreslených filmech pro docela malé dìti. Ve školách je také málo mužù a autoritu žen chlapci v urèitém vìku neuznávají.
 
 

Vladimír Šiler
 

Opravdu agresivita roste? Možná jen ve spoleènosti pøesouvá své místo, formu, dùrazy. Vyrùstají z agresivních mladých agresivní dospìlí? Možná je jejich doèasná otevøená agresivita jen reakcí na skrytou agresivní atmosféru "slušného" svìta dospìlých. Proto platí: øešení musí být systémové. Spoleènost se dá kultivovat, pokud se lidé budou (chtít) uèit. Uèit ze svých chyb a ze zkušeností vlastního zrání.

Napsala a otázku položila

doc. Eva Mrhaèová, kancléøka OU.