Studentská vìdecká konference polonistù a rusistù
 
 
Dne 17. 11. 1998 se na Filozofické fakultì Ostravské univerzity (FF OU) uskuteènila mezinárodní pøehlídka prací studentù v oboru polonistika a rusistika. 

Konference navázala na úspìšné studentské konference FF z pøedešlých let, které byly zamìøeny na tematiku historickou (1995), literární (1996) a bohemistickou (1997).

Jednání rusistické sekce, do které se pøihlásilo 13 mladých badatelù z vysokých škol Èeské republiky, Slovenské republiky a Polska, zahájila vedoucí katedry rusistiky doc. PhDr. Kvìtuše Lepilová, CSc., která pøipomnìla význam vzájemných mezilidských kontaktù v souèasné dobì multimediální komunikace. Úèastníky dále pøivítal prodìkan pro vìdu a výzkum FF OU doc. PhDr. Lumír Dokoupil, CSc. Kromì nìj pozdravily jednání také pedagožky, provázející studenty ze zahranièních univerzit: prof. Aleksandra Wieczorková z Institutu východoslovanské filologie Univerzity Opolské, doc. PhDr. Mária Kusá, CSc., a PhDr. Milada Jankovièová, CSc., z katedry rusistiky FF Univerzity Komenského.

Svým poètem pøevažovaly práce lingvistické, ale prezentovány byly i kulturologické a pøekladatelské. Jejich tematika byla velmi pestrá. Se zpùsoby vyjadøování emocí v ruské a slovenské frazeologii seznámila Michaela Žáková (FF UK Bratislava). Celé pole emocí rozdìlila do nìkolika sémantických skupin, které byly dále analyzovány a porovnávány v ruštinì a slovenštinì. Dále byl proveden rozbor struktury frazeologických jednotek a jejich klasifikace. V diskusi oceòující práci bylo navrženo, aby byla ještì rozšíøena o porovnávací aspekt èeštiny èi dalších slovanských jazykù.

Marta Kopecká (PdF ZèU Plzeò) na základì excerpce provedla sbìr rozsáhlé slovní zásoby z oblasti názvù kosmetických pøípravkù v ruštinì. Jazykový materiál roztøídila a sledovala jeho etymologii, jeho použití v jazyce a také èeské ekvivalenty. Souèasnou slovní zásobu porovnávala se situací v 80. letech.

Lexikem se zabýval i Tomáš Waller (Ústav translatologie FF UK Praha) v práci "Neologismy v souèasném ruském tisku a možnosti jejich pøekladu". Ve svém vystoupení upozornil na nejèastìjší zpùsoby nominace, typické pro ruskou slovní zásobu 90. let. Mnohé problémy vznikají v souvislosti s adaptací neologismù v ruštinì. V diskusi zaznìly nìkteré podnìty jako nutnost akceptovat stylistické charakteristiky jednotlivých lexémù, jež jsou pøedmìtem analýzy, i to, že mnohdy pøeklad ruských neologismù do èeštiny je spíš hledáním vhodných èeských ekvivalentù.

Volba tématu další práce "Galicismy v ruštinì" Markéty Schindlerové (FF OU) byla štastná. V souèasnosti, kdy se cizí jazyky dostávají do stínu anglického, je pozornost vìnována francouzštinì a jejímu vlivu na vývoj ruštiny. Autorka neopomnìla upozornit na mnohé rozdíly v procesu adaptace francouzských výpùjèek v ruštinì. Na základì analýzy nejèastìjších chyb studentù vznikla podnìtná práce Tatjany Titjukové "Lexikální interference v pøekladu a tlumoèení" (FF OU). Na konkrétních pøíkladech demonstrovala nejèastìjší chyby, jakých se èeští studenti dopouštìjí pøi studiu ruštiny. Výsledky její práce mohou být využity v pedagogickém procesu. Práci s tematikou literární se vìnovala Zuzana Hrièanová (FF UK Bratislava), která se zamyslela nad osudem ruské pøekladové literatury na Slovensku po roce 1990, kdy slovenské pøeklady rozdìlila do nìkolika vývojových období a ta podrobnìji charakterizovala. Hlavní pozornost soustøedila na postavení ruské literatury v 9O. letech našeho století. Souèasná situace (bìhem 8 let byly vydány 94 pøeklady dìl ruské literatury) je relativnì nejlepším stavem, nebo v døívìjších obdobích býval vztah k této literatuøe znaènì extrémní.

Motiv obìti v tvorbì ruského spisovatele Leonida Andrejeva zaujal polskou studentku Jolantu Walköwovou (Univerzita Opolská). Autorka se zabývala vývojem motivu obìti ve svìtové literatuøe a ruské klasické literatuøe a koneènì zevrubným rozborem motivu v povídce "Život Vasilije Fivejského". S vlastní interpretací románu "Ondøej Èernyšev" Julia Zeyera a analýzou ruských motivù v tomto díle podnìtnì seznámil Jan Vorel (FF OU). Autor nastínil pozadí vzniku románu a problémy související se žánrovým zaøazením tohoto díla.

Všechny pøíspìvky rusistické sekce mìly kvalitní úroveò a svìdèily o odborné zdatnosti autorù. V diskusi se projevoval tvùrèí pøístup, nebo dokázala nasmìrovat pozornost jednotlivých mladých badatelù na další nové aspekty v jejich odborné èinnosti a také kriticky zhodnotila výsledky jejich dosavadní práce. Všechny pøíspìvky budou publikovány spolu s polonistickými pracemi ve sborníku FF OU.

Zdeòka Nedomová