Masarykovská mylenka, e stát stojí na ideji, z ní vzeel, platí i o univerzitì jako nejvyí vzdìlávací instituci. Nae Ostravská univerzita vznikla na ideji humanizace regionu, to je tøeba mít neustále na pamìti, neustále si to pøipomínat.
Jedním z prostøedkù, jak humanizovat, jak kultivovat, je vznáet, nastolovat témata velké spoleèenské dùleitosti. Myslím si, e téma mravních autorit takovým tématem je.
Proto mu byla 18. listopadu 1998 vìnována konference, zorganizovaná pro pedagogickou veøejnost Ostravskou univerzitou ve spolupráci se kolským úøadem Ostrava pod zátitou rektora univerzity prof. Moèkoøe.
V bloku pøednáek vystoupili k tématu exministr kolství a nynìjí poradce ministra kolství doc. Jan Sokol, biskup diecéze ostravsko-opavské Frantiek Lobkowicz, filozof Daniel Kroupa a vedoucí katedry filozofie Filozofické fakulty OU dr. Vladimír iler. V diskusním bloku vystoupila velmi erudovanì celá øada uèitelù z regionu. Jediným a nejvìtím nepøítelem konference byl neúprosný èas...
Strukturace konference se ukázala jako dobrá. I do budoucna budeme k významným tématùm zvát a naí pedagogické veøejnosti pøedstavovat výrazné osobnosti, je mají k tìmto problémùm co øíci, mylenkovì nás obohatí a dají nám monost konfrontovat nae názory s jejich pohledy, ale souèasnì s nimi dáme mezi hlavními øeèníky opìt prostor i osobnostem z naí univerzity, aby si vedle nich zmìøily svou mylenkovou a argumentaèní sílu. Zkuenosti ukazují, e takové osobnosti máme. (Dr. iler dostal po svém vynikajícím vystoupení na konferenci Uèitel jako mravní autorita nabídky na relace v televizi i v tisku).
Téma pøítí konference pro uèitelskou veøejnost (listopad 99) bylo u stanoveno. Bude jím Kvalita ivota. Pøemýlejme o tomto neobyèejnì zajímavém fenoménu, který ovlivòuje celou øadu dalích aspektù naeho ivota, ji nyní...
Ètyøem hlavním øeèníkùm letoní konference byla na závìr poloena otázka: "Co øíkáte rostoucí agresivitì mládee, jak tomuto neblahému fenoménu pøedejít nebo èelit?"
Zde jsou jejich odpovìdi:
Daniel Kroupa
|
![]() |
Mladá generace dnes nemá pøed oèima jasný morální vzor, který by jí
pomohl v orientaci na jiné ivotní hodnoty, ne jsou osobní zisk a spotøeba.
Dùsledkem je agresivita a konflikt, kterému se moderní spoleènost jen s
obtíemi brání. Do budoucna lze mladou generaci orientovat jiným smìrem
pouze tehdy, pokud ve veøejném ivotì, v umìní a ve sdìlovacích prostøedcích
nalezne vzory, které jí ukáí hodnoty, pro nì stojí za to ít i trpìt.
V souèasnosti k rostoucí agresivitì pøispívá i vliv sdìlovacích prostøedkù,
které prezentují násilí a agresi jako normální formu øeení lidských vztahù.
Obrovský vliv televize a filmu na mladou generaci by nemìl být ponechán
bez morální regulace.
Frantiek Lobkowicz
|
![]() |
Agresivita mladých je projevem nìèeho nezdravého v ivotì celé spoleènosti.
Mladí touí rozbít bariéru vnitøní prázdnoty, ve které se odráejí nejrùznìjí
faktory dneního ivota (relativizace hodnot, ztráta autority, problémovost
vztahù atd.), záitkem v ivotì z nejsilnìjích - na samé hranici smrti.
Proít svou vlastní hodnotu, sílu. Je potøeba jim nabídnout záitek silnìjí
ne smrt - lásku. To je posláním pøedevím rodiny, ale také médií, vychovatelù,
kol a ostatnì nás vech.
Jan Sokol
|
![]() |
Pøedevím prevencí: nejúèinnìjí je sport, ale také výchova ke stateènosti
a dobrovolné kázni, jak ji dìlají kupøíkladu junáci. Ale agresivita má
i hlubí pøíèiny: oslava hrubé síly a násilí, surovosti nejen v akèních
filmech, ale u v kreslených filmech pro docela malé dìti. Ve kolách je
také málo muù a autoritu en chlapci v urèitém vìku neuznávají.
Vladimír iler
|
![]() |
Opravdu agresivita roste? Moná jen ve spoleènosti pøesouvá své místo, formu, dùrazy. Vyrùstají z agresivních mladých agresivní dospìlí? Moná je jejich doèasná otevøená agresivita jen reakcí na skrytou agresivní atmosféru "sluného" svìta dospìlých. Proto platí: øeení musí být systémové. Spoleènost se dá kultivovat, pokud se lidé budou (chtít) uèit. Uèit ze svých chyb a ze zkueností vlastního zrání.
Napsala a otázku poloila
doc. Eva Mrhaèová, kancléøka OU.