Ve, co se a doposud v oblasti technického vzdìlávání a výchovy v èeském základním kolství událo, je tìsnì spjato s technickým, hospodáøským a kulturnì historickým rozvojem naí zemì uprostøed Evropy stejnì jako se zájmy, potøebami a ivotními hodnotami spoleènosti.
Tuto vzájemnou podmínìnost zdùrazòuje J. J. Salomon v knize Technologický údìl. Uvádí: " Spoleènost je modelovaná technickou zmìnou a technická zmìna je tvoøena spoleèností. "Technika a její pronikání do vech oblastí lidského ivota, tedy i do naeho soukromí ovlivòuje dnes více ne kdy jindy zpùsob mylení i jednání kadého èlovìka a výraznì modeluje jeho ivotní styl na prahu nového tisíciletí.
Nelze proto neustále pochybovat o tom, zda technika a ve, co s ní v bìném ivotì souvisí, má èi nemá být souèástí pøípravy dnení mladé generace. "Postavit se tváøí tváø technické zmìnì a lépe pochopit to, co ji tvoøí ve vzájemném pùsobení technologických a spoleèenských faktorù", pokládá J. J. Salomon za významný úkol výchovy a vzdìlávání ve vech civilizovaných zemích.
Prioritním cílem výchovného systému je vzájemné smíøení rùzných typù vìdìní a rùzných kultur tak, aby nedolo k vyostøení situace ve spoleènosti, kdy na jedné stranì budou specializovaní technici lhostejní k hodnotám humanismu a na stranì druhé literáti, umìlci, stále více odcizení technickým zmìnám, nevnímaví k novým problémùm, které z tìchto zmìn vyplývají. Hlavní problémy spojené s technickou gramotností mladé generace se týkají otázky, jak koncipovat pruný poznatkový systém z oblasti techniky v irím integrovaném pojetí tak, aby áci byli schopni nahlédnout do sloitých vztahù mezi technikou, ekonomikou, pøírodou, kulturou a pochopili lépe smysl vlastního ivota a svùj díl odpovìdnosti za dnení svìt.
Proto pøi plánování nového kurikulárního modelu technického vzdìlávání musí být jasnì vyjádøen jeho pøínos pro celostní rozvoj ákovy osobnosti v návaznosti na zákonitosti dìtského vývoje a na zájmy a potøeby spoleènosti ve vztahu ke svìtu jako celku.
Jak tyto pøedstavy úspìnì realizovat pøímo v praxi kol je dalím dosud nevyøeeným úkolem, který souvisí s kvalitou a adekvátností pøípravy uèitelù v uvedeném smìru.
Politické a hospodáøské zmìny po roce l989 ukonèily letitou izolaci tehdejího Èeskoslovenska a v krátké dobì se nám otevøel pestrý svìt informací a mezinárodních kontaktù na vech úrovních. To podstatnì ovlivnilo také zmìny v oblasti kolství, kde byly realizovány rozsáhlé strukturální a koncepèní zmìny.
První snahy ve výchovì a vzdìlávání smìøují pøedevím k demokratizaci a humanizaci èeského kolství. Jsou preferovány humanitní obory, výuka cizích jazykù a zavádìny nové pøedmìty výchovného charakteru: rodinná, obèanská, dramatická, ekologická a sexuální výchova. Ze zahranièí pøichází do naich kol oivení v podobì tradièních i zcela nových alternativních pøístupù k výchovì a vzdìlávání.
Pøechod na trní hospodáøství a zavádìní moderních technologií do výrobní i mediální sféry pøináí øadu výhod, spotøebních poitkù a nových profesních moností, ale zároveò obavy z techniky, stresové situace a problémy spojené s uplatnìním èlovìka na trhu práce, se zpùsobem vyuívání volného èasu mladých lidí a jejich ivotní orientací.
Vzhledem k tomu, e vìtina uvedených problémù souvisí s technikou a pracovní èinností èlovìka, oèekávala by se ze strany pracovníkù zodpovìdných za resort kolství výraznìjí iniciativa smìøující ke kvalitativnì nové koncepci technického vzdìlávání a výchovy, která by reflektovala zmínìné problémy ve vztahu k ivotu dneních dìtí.
Bohuel ani jeden ze tøí schválených vzdìlávacích programù nepøinesl výraznìjí obsahové a koncepèní zmìny, které by reflektovaly vývoj posledních let. Naopak v rámci úzce pojaté humanizace se objevily nezdùvodnìné snahy omezit technické vzdìlávání a redukovat èasový prostor pro technicky orientované pøedmìty v rámci veobecného vzdìlávání.
Tento jev lze uvést jako pøíklad vytváøení disproporcí mezi reálnými poadavky ivota a pøípravou ákù ve kole. H. Arendtová charakterizuje známou skuteènost slovy: "Protoe svìt je starý, vdy starí ne dìti samy, uèení se vdy obrací k minulosti bez ohledu na to, jak se lidské ivobytí realizuje v tom, co je pøítomné." Nové integrované pojetí technického vzdìlávání musí vycházet z aktuálních situací praktického ivota, v nich se technika stále více prosazuje a staví áky pøed subjektivnì nové problémy. Dìti vdy zajímá, co se kolem nich dìje, proè a jak vìci kolem nich vznikají a fungují, kdo a kde je zhotovuje, jakému úèelu slouí a co se s nimi stane, a pøestanou fungovat.
Ke støetu dítìte se svìtem techniky dochází záhy v nejrùznìjích situacích a etapách jeho ivota. Kadodenní kontakt dìtí s vudypøítomnými technickými produkty a jevy mùe mít nekoneèné mnoství podob a také nepøedvídatelných úèinkù na psychiku dítìte, a tím také na jeho chování a jednání ve vztahu k okolnímu svìtu.
Z takového pohledu existují dvì monosti, buï ponechat vstup dítìte do svìta techniky náhodì, nebo zpøístupnit mladé generaci základní technickou gramotnost v rámci veobecného vzdìlávání. Víme, e dnení áci by mìli být adekvátnì pøipraveni na ivot v technologicky vyspìlém prostøedí pøítího tisíciletí, protoe správnì tuíme, e se nevyhnou problémùm, které jim nyní bezstarostnì pøipravujeme. V dospìlosti budou postaveni pøed celou øadu technologických, ekologických, sociálních, etických a dalích problémù, jejich øeení bude záviset nejen na kvalitì a íøi znalostí, ale hlavnì na schopnosti prunì je vyuívat v souladu s etickou zralostí kadého èlovìka zodpovìdného za vlastní rozhodnutí a jednání.
Proto ji v dìtství musí být rozvíjeny ony jedineèné univerzální schopnosti, které jsou uloeny v tvùrèím potenciálu kadé lidské bytosti a které nelze rozvíjet jiným zpùsobem ne pøímým kontaktem se skuteèností, aktivní úèastí v tvoøivém procesu.
Kritický pohled na nesystematické technické vzdìlávání v naem kolském systému se vyhrotí zvlátì, srovnáváme-li je v daném smìru s okolním svìtem. Mezinárodní setkání vìnované technologickému vzdìlávání a výchovì, které se konalo ve védském Linkopingu v roce l996, potvrdilo, e témìø ve vech civilizovaných zemích svìta probíhá obsahová a didaktická transformace technologicky orientovaných pøedmìtù. Transformaèní proces je obvykle finanènì podporován vládními úøady zodpovìdnými za perspektivní rozvoj kolství - pøíklad Velké Británie, Spojených státù a dalích.
Z takového pohledu nás skuteèná transformace v této oblasti vzdìlávání teprve èeká. Bohatá øemeslná a prùmyslová tradice, pøísloveèná pracovitost a tvùrèí invence èeského národa nás zavazuje v zapoèatém díle pokraèovat a pøispìt tak ke kvalitì ivota ve spoleèné Evropì.
PaedDr. Hana Vaòková, CSc.,
PaedDr. Vladimír Vanìk, CSc.
Katedra technické a pracovní výchovy PdF OU