Køest knihy prof. Svobody
 

Dne 4. listopadu se v Univerzitním knihkupectví konal køest knihy prof. Svobody Z obzoru tvorby. Kmotrou knihy byla kancléøka Ostravské univerzity doc. Mrhaèová, laudatio drželi dva kolegové prof. Svobody dr. Zelinský a dr. Petr. V rámci novì vytváøené tradice pøedcházela køtu veøejná univerzitní pøednáška prof. Svobody s tématem Masarykova Èeská otázka a její kontexty literární, filozofické a ideologické. O èem prof. Svoboda hovoøil? Pokusme se jeho pøednášku pøiblížit ve zkrácené verzi.
 

Masarykova Èeská otázka

Masarykova Èeská otázka pøedstavuje dílo, které vyvolalo diskusi a polemiky už v okamžiku svého vydání v r. 1895 a diskuse kolem tohoto díla trvají s rùznou intenzitou v podstatì dosud.

Jde o dvojí aspekt této problematiky, je tu aktuální zøetel: Masaryk pøi koncipování Èeské otázky vycházel z tehdejší situace, hledal odpovìï na krizové jevy své doby, svìdèí o tom mimo jiné i jeho sta Naše nynìjší krize. Je tu však i hlubší motivace, která vyvìrá z podstaty Masarykovy filozofie dìjin, z jeho pøesvìdèení, že dìjiny národù se odvíjejí podle "urèitého plánu", že se v nich odráží pùsobení konkrétní ideje. Masaryk osvìdèoval mimoøádný smysl pro kontinuitu tématu a ideje, platnost idejí se mu potvrzovala v samotném historickém vývoji, fascinovala ho na idejích schopnost uchovávat hodnoty navzdory promìnám svìta. Masaryk tak vedl dialog hned na nìkolik stran, v neposlední øadì kladl otázku i sobì, aby si ujasnil názor na èeskou minulost a našel tak podnìty pro vlastní politickou aktivitu. Jedna z prvních otázek, kterou si zde kladl, se snažila osvìtlit vznik národního obrození. Tento jedineèný proces v našich dìjinách chápal jako pokraèování ideálù èeské reformace. Pøedstavitelé národního obrození navazovali na Husa, Jednotu bratrskou, na Komenského. A nejen to, ale i na podnìty, které pøišly v té dobì k nám z nìmecké filozofie a z osvícenství. Byla to vlastnì pøirozená splátka za to, co Evropa získala od èeské reformace. Tzv. fenomén èešství trvá tedy díky kontinuitì s národní minulostí a díky schopnosti vstøebat do sebe výsledky tehdejšího evropského filozofického myšlení. Tato spojitost mezi národními kulturami je podle Masaryka možná, jsou-li založeny na hodnotách lidskosti. V této souvislosti se ukazuje jako zvl᚝ podnìtný vliv nìmeckého filozofa Herdera, hlavnì jeho dvou dìl Ideje k filozofii dìjin lidstva a Dopisy k podpoøe lidskosti. Polemika, která vzápìtí po vydání Èeské otázky vznikla, se soustøedila na Masarykovo tvrzení, že národní obrození je pokraèováním èeské reformace; proti nìmu vystoupil Josef Kaizl, toto tvrzení nebyli ochotni zcela pøijmout ani literární historici jako Jaroslav Vlèek nebo Jan Jakubec, zpochybnil ho dokonce Jaroslav Goll, neztotožnil se s ním zcela A. Novák aj. Pøedevším však proti nìmu polemicky vystoupil Josef Pekaø. Na Masarykovu stranu v té dobì se postavil Jan Herben. Diskuse pokraèovala dále až do konce druhé svìtové války, Masarykùv výklad národního obrození byl pøedmìtem kritiky katolicky orientovaných literárních badatelù (Strakoše, Vyskoèila, Vašici).

Masarykova Èeská otázka tak patøí k nejdiskutovanìjším dílùm tohoto druhu v našem kulturním životì. Masaryk se sám k této problematice vracel, jednak polemizoval se svými kritiky a jednak formulaci své teze dále domýšlel, jak o tom svìdèí jeho úvaha na toto téma ve Svìtové revoluci. Pro nás je však nutné si uvìdomit ani ne tak, zda mìl pravdu Masaryk nebo naopak, zda je nutno souhlasit s jeho odpùrci. V souèasné dobì je inspirující Masarykovo hledání smyslu naší národní existence, spojení èeské otázky s filozofií èlovìka, s jeho problémem existenciálním. Krize èeské politiky v 90. letech ho pøesvìdèovala o nutnosti reforem, souèasnì si uvìdomoval nutnost zdùraznit pøednost reforem pøed revolucí (to bylo téma dalšího Masarykova spisu, jeho Otázky sociální, kde provedl kritiku Marxova uèení). Masaryk se sice vracel do minulosti, ale pøedevším chtìl promluvit k problémùm, které právì sám žil. Nastoloval požadavek, jehož aktuální význam nelze podcenit ani dnes: ideál humanity a lidství musí naplòovat náš každodenní život.