Pedagogická fakulta Ostravské univerzity vzpomnìla 22.10. 1998 slavnostním shromádìním pamìtníkù významného výroèí - zaloení Vyí pedagogické koly (VP) v Opavì v roce 1953. |
Podle vládního naøízení z roku 1959 byly VP pøemìnìny na Pedagogické instituty (PI), ale jejich existence byla krátká. Od 1.9. 1964 vznikly samostatné pedagogické fakulty, mezi nimi i ostravská, a tento stav trval a do roku 1991, kdy se podaøilo pøetransformovat Pedagogickou fakultu na Ostravskou univerzitu se tøemi fakultami. Uèitelský sbor se tak rozeel a vytvoøil se stav zhruba takový, jaký ho známe dnes, a na to, e posléze pøibyla Zdravotnì sociální fakulta.
Vemi tøemi typy koly proly desítky uèitelù a administrativních a správních zamìstnancù. Na nìkteré z nich mùeme dnes ji jen vzpomínat: jsou to pøedevím první dìkani doc. PaedDr. Vlastimil Uher a prof. PhDr. Alois Sivek, CSc., dále prodìkan doc. PhDr. Pavel Nepor, studijní referentky pí Hejníèková a Stankuová, první tajemník Josef Rajnoch. K výrazným postavám patøili dále vedoucí katedry psychologie dr. Jan Rychnovský, CSc., rutináø PhDr. Bohumil Seidl, pedagog PaedDr. Josef Jedlièka; na katedøe èeského jazyka to byla PhDr. Zdeòka Èermáková a doc. PhDr. Dana Valíková - Davidová, CSc. Hudebníci vzpomenou na doc. Vladimíra Gregora a hudebního skladatele prof. Josefa Schreibra, svìdomitou Alici Rykovou, skromnou Marii Richterovou a nedávno zesnulého doc. Ondøeje Bednarèíka, CSc. Na katedøe dìjepisu pracoval PhDr. Leo Stolaøík, na katedøe matematiky doc. Josef Andrýs a doc. Jaroslav Josífko, na katedøe tìlesné výchovy doc. PhDr. Viliam Jacik, filozofii uèil doc. PhDr. Klement Pavlouek, technickou výchovu dr. Tadeusz Waclawik.
Mnoho dalích sice kolu ji opustilo, ale stále její vývoj sledují. Ty jsme pozvali na nae setkání a mnozí z nich skuteènì do auly pøili. Za vechny jmenujme druhého nejstarího pamìtníka doc. RNDr. Radima Prokopa, dr. Marii Klimtovou, která pùsobila na katedøe TV ji od dob VP do loòska, PhDr. Jiøího Høivnáèe, CSc., jen musel kolu opustit stejnì jako padesát dalích uèitelù po politických provìrkách v roce 1970, PhDr. Radomíra Jurdina a ing. Jaroslavu Janèurovou z katedry pedagogiky, PhDr. Marii alkovou, RNDr. Alenu Brokovou a RNDr. Karla Holee z katedry matematiky, dr. Ladislava Opolku z katedry TeV, akademického sochaøe Liboslava Hujera, bývalého vedoucího katedry VV, PhDr. Janu Øíhovou a PhDr. Josefa Janáèka z katedry èetiny, Mgr. Jiøího Jemelku a Alici Kníátkovou, PhDr. Miroslava Petráe z katedry HV, doc. PhDr. Jaroslavu Zvolskou z katedry TV, doc. PhDr. M. Dohnala, doc. PhDr. Tomáe Pavlicu a prodìkana FF doc. PhDr. Lumíra Dokoupila. Mezi pozvanými vak byli i dalí, kteøí - aè pamìtníci - stále na kole pracují. Uveïme aspoò doc. PhDr. Vlastimilu Èechovou, CSc., doc. PhDr. Petra Holého, prof. PhDr. Jiøího Svobodu, DrSc., prof. PhDr. Jiøího Damborského, DrSc., prof. PhDr. Lumíra Riese, CSc.
Za pøedsednickým stolem usedli vedle rektora OU a dìkana PdF i spoluzakladatel VP prof. PhDr. Alois Knop, CSc., a bývalý prodìkan pro vìdu a výzkum, sluebnì nejstarí uèitel OU prof. PhDr. Milan Myka, DrSc. Ve 14.15 byla aula témìø zaplnìna a pøítomni vyslechli se zájmem projev rektora a dìkana. Rektor prof. RNDr. Jiøí Moèkoø, DrSc., upozornil na to, e OU vlastnì vdìèí za svou existenci pùvodní PdF, která vak na transformaci doplatila tím, e musela pøebudovat celou svou strukturu, nabrat do svých øad nové lidi a i prostorovì novì uspoøádat své katedry. Dìkan PdF prof. RNDr. Karel Kapoun, CSc., poukázal na vývoj uèitelského vzdìlání od 19. století a seznámil se souèasnými problémy i výsledky práce PdF za posledních sedm let její existence ve svazku OU.
Poté následovalo pøedání pamìtních listù tìm uèitelùm, kteøí nejen na kole dlouho pùsobili, ale zapsali se do její historie výrazným zpùsobem. Poøádající PdF vynechala ty své pamìtníky, kteøí jetì na fakultì uèí, ba byli kdysi i jejími studenty (napø. doc. PhDr. Ladislav Langr, Dr., PaedDr. Milena Frydrychová) ale zato vybrala øadu uèitelù z ostatních dvou fakult. Pamìtní list vytvoøil student 4. roèníku katedry výtvarné tvorby Tomá Baro.
In memoriam byli vyznamenáni:
Následující èást programu byla vìnována hudbì. Studenti 3. roèníku ze tøídy doc. D. Míèkové Roman Vlkoviè a Barbora Vlèková pøednesli árie z oper i sólová èísla a potvrdili vysokou úroveò umìlecko-pedagogické katedry. Své nestárnoucí umìní pøedvedla i nìkdejí èlenka katedry rusistiky Mgr. Sirma Zidaro - Kounová, která pøednesla nìkolik slavných francouzských ansonù.
Na závìr zaznìla nejen z reproduktoru, ale i z úst hostù hymna Gaudeamus a vichni se odebrali do chodeb budovy B, která kromì dìl výtvarných nabídla i malé obèerstvení. Zájemci si mohli prohlédnout prostory nové studovny v pøízemí.
Setkání se vydaøilo a vichni se rozcházeli nejen se slovy Gaudeamus igitur, ale i s pøáním opìt spoleènì za pìt let oslavit padesátiny naí alma mater.
Milena Frydrychová