EXEMPLA '98 v Hradci Králové
 

Již 6. øíjna t.r. byla ve výstavní síni v nové budovì Vysoké školy pedagogické (VPŠ) v Hradci Králové zahájena výstava pedagogù z katedry výtvarné výchovy naší univerzity, a to pod názvem EXEMPLA '98.
 
EXEMPLA '98

VÝSTAVA PRACÍ PEDAGOGÙ
KATEDRY VÝTVARNÉ VÝCHOVY
PEDAGOGICKÉ FAKULTY OU

Název je dobøe znám místnímu univerzitnímu publiku už z podobné výstavní akce v galerii Student pøed dvìma lety. Zásluhu na uskuteènìní této ostravské expozice ve východoèeské metropoli má sesterská katedra výtvarné výchovy z uvedené vysoké školy, která poskytla k tomu úèelu moderní výstavní prostory na celé dva mìsíce.

Vernisáž byla hojnì navštívena jak pøedstaviteli a pedagogy VŠP, tak i studenty. Zdá se, že je zaujala nejenom esteticky pùsobivá instalace, ale i jednotlivé exponáty. Slyšeli jsme v té souvislosti mnohá slova uznání a vysokého hodnocení.

Své práce (vìtšinou nové, z poslední doby) dala k dispozici opìt celá desítka pedagogù naší katedry výtvarné výchovy.

Milan Cieslar se pøedstavil dvìma obrazy pod názvy "Obzor" a "Mlhovina". Byly to lyricky ladìné abstraktní malby svìží barevnosti. Ivana Kubová pøedložila tentokrát vìtší kolekci prací, mezi nimiž byly jednak velmi jemné a poetické barevné kresby, oznaèené jako "Krajina", jednak ovšem i dva cykly barevných monotypù - "Cesty" I - III a "Utìrky" I - V. Je nutno øíci, že byly skoro všechny instalovány v rozlehlém vstupním prostoru galerie. Mezi tyto mladší úèastníky náleží také Ivan Titor, který - jak známo - má již za sebou i samostatné velké výstavy. Jeho obrazy, jejichž výraz je umocòován vytøíbenou malíøskou fakturou, nepopøou svoji pozdnì surrealistickou provenienci, nesou však již nesmazatelnou peèe vyzrálé osobitosti.

Dáša Lasotová se pøedstavila nìkolika nevelkými znakovými kresbami, které svou kultivovaností i utváøením pøipomínají ponìkud dálnì východní kaligrafii. V jejich drobné formì je však skryta velmi bohatá symbolika. Michaela Terèová upustila tentokrát od svých prostorovì rozvinutých textilních objektù a vystavila tøi nové obrazy nebo spíše obrazové batiky s oznaèením "Kámen v oblacích" 1 - 3. Její práce, instalované na èelní stìnì protáhlého sálu, pøitahují pozornost svou decentní barevností lomených tónù. Ondøej Vorel dodal na královéhradeckou výstavu pouze jeden rozmìrný obraz - "Tøetí rozmìr". (Pøipravoval totiž v téže dobì svou vlastní samostatnou výstavu pro Havíøov.) Ztváròuje v nìm pøíznaèným zpùsobem, v kontrastu hladce promalovaných a pak zase strukturálnì zvrstvených ploch, své mnohoznaèné prostorovì architektonické vize.

Zcela jiný je malíøský projev Aleše Rabenseifnera, který se pøedstavuje tøemi obrazy z rodu lyrické abstrakce, s charakteristickou emotivní barevností, do níž však vnáší fixovaná fólie pozoruhodné ozvláštnìní.

Velký prostor ve výstavní síni byl ponechán pro umístìní sochaøských exponátù. Instalaci ovšem ztìžoval nedostatek vhodných soklù. Nakonec se i tato potíž zvládla a diváci mohou bez problémù vhodnì vnímat jak Chovancovy, tak i Varmužovy práce. Ivo Chovanec se prezentuje tøemi keramickými plastikami, jejichž jména - "Biorytmy", "Protikus" a "Zvìtšeno 1300x" jsou však ponìkud zavádìjící. Nevelká díla archetypických tvarù mohou sice z dálky pùsobit jako projev moderního minimalismu, zblízka však pøekvapí mìkce promodelovanou "košíkáøskou" strukturou povrchu a jinými polyvalentnì významovými znaky imaginativního ražení. Naproti tomu Vratislav Varmuža, tvoøící už dlouhá léta rovnìž v oboru keramické plastiky, dal pro královéhradeckou výstavu k dispozici jen dvì svá díla z posledních let ("Hlavu XM" a "Dialog III"). Na rozdíl od svého kolegy dává tento autor pøednost temnì barevné keramice, jejíž povrch je odstínìn irizující glazurou na bázi kyslièníkù kovù. To není však ta nejvýraznìjší odlišnost. Jeho sochaøská (a vlastnì i grafická) tvorba cílí totiž ke zjitøenému výrazu stylu tzv. nové figurace, tøebas i s použitím nìkterých prvkù surrealistického ražení.

Významným úèastníkem výstavy je i malíø Karel Lepík, který se tentokrát prezentuje dvìma obrazy z letošního roku. Jeden, nesoucí oznaèení "Okamžik", sugestivnì znázoròuje jakýsi "moment pøed prùnikem", a tøebaže je to malba veskrze nefigurativní, má její sémantické vyznìní v sobì urèitý erotický podtext, charakteristický pro velkou èást dosavadní Lepíkovy tvorby. Druhý obraz, rovnìž dokonale zpracovaný kombinovanou technikou, má název "Maska" a náleží k jiné aktuální vrstvì jeho malíøské produkce. Nepøipomíná nicménì Ensorovy nebo jiné expresionisticky vyhrocené "Masky", ale spíše, v duchu postsurrealistickém, irituje obrazivost diváka zdánlivì abstraktními tvary.

Výstava v Hradci Králové zjednává rozhodnì odpovídající pøedstavu o výtvarné èinnosti pedagogù ostravské katedry výtvarné výchovy. Je charakteristické, že jejich tvorba se vesmìs nevymyká ze širokého rámce moderního výtvarného umìní tím, že cílí k dílu, jehož vizuálnì i hapticky vnímatelná forma nabývá pozitivní estetické kvality, k dílu, jehož faktura èi "udìlání" je pro autora neodmyslitelnou položkou v jeho tvùrèím procesu. Takto chápané práce, a už pøipadají nìkomu konzervativní, mohou spíše poskytnout pøitažlivý pøíklad i žákùm tìchto vysokoškolských uèitelù než sebeefektivnìjší konceptualistické poèiny. Proto byl zvolen opìt název výstavy Exempla. Myslím si také, že tato výstavní akce velmi dobøe reprezentuje celou Ostravskou univerzitu a i z tohoto dùvodu je vpravdì užiteèná.

PhDr. Antonín Grùza