Ji 6. øíjna t.r. byla ve výstavní síni v nové budovì Vysoké koly
pedagogické (VP) v Hradci Králové zahájena výstava pedagogù z katedry
výtvarné výchovy naí univerzity, a to pod názvem EXEMPLA '98.
EXEMPLA '98
VÝSTAVA PRACÍ PEDAGOGÙ
|
![]() |
Název je dobøe znám místnímu univerzitnímu publiku u z podobné výstavní akce v galerii Student pøed dvìma lety. Zásluhu na uskuteènìní této ostravské expozice ve východoèeské metropoli má sesterská katedra výtvarné výchovy z uvedené vysoké koly, která poskytla k tomu úèelu moderní výstavní prostory na celé dva mìsíce.
Vernisá byla hojnì navtívena jak pøedstaviteli a pedagogy VP, tak i studenty. Zdá se, e je zaujala nejenom esteticky pùsobivá instalace, ale i jednotlivé exponáty. Slyeli jsme v té souvislosti mnohá slova uznání a vysokého hodnocení.
Své práce (vìtinou nové, z poslední doby) dala k dispozici opìt celá desítka pedagogù naí katedry výtvarné výchovy.
Milan Cieslar se pøedstavil dvìma obrazy pod názvy "Obzor" a "Mlhovina". Byly to lyricky ladìné abstraktní malby svìí barevnosti. Ivana Kubová pøedloila tentokrát vìtí kolekci prací, mezi nimi byly jednak velmi jemné a poetické barevné kresby, oznaèené jako "Krajina", jednak ovem i dva cykly barevných monotypù - "Cesty" I - III a "Utìrky" I - V. Je nutno øíci, e byly skoro vechny instalovány v rozlehlém vstupním prostoru galerie. Mezi tyto mladí úèastníky náleí také Ivan Titor, který - jak známo - má ji za sebou i samostatné velké výstavy. Jeho obrazy, jejich výraz je umocòován vytøíbenou malíøskou fakturou, nepopøou svoji pozdnì surrealistickou provenienci, nesou vak ji nesmazatelnou peèe vyzrálé osobitosti.
Dáa Lasotová se pøedstavila nìkolika nevelkými znakovými kresbami, které svou kultivovaností i utváøením pøipomínají ponìkud dálnì východní kaligrafii. V jejich drobné formì je vak skryta velmi bohatá symbolika. Michaela Terèová upustila tentokrát od svých prostorovì rozvinutých textilních objektù a vystavila tøi nové obrazy nebo spíe obrazové batiky s oznaèením "Kámen v oblacích" 1 - 3. Její práce, instalované na èelní stìnì protáhlého sálu, pøitahují pozornost svou decentní barevností lomených tónù. Ondøej Vorel dodal na královéhradeckou výstavu pouze jeden rozmìrný obraz - "Tøetí rozmìr". (Pøipravoval toti v tée dobì svou vlastní samostatnou výstavu pro Havíøov.) Ztváròuje v nìm pøíznaèným zpùsobem, v kontrastu hladce promalovaných a pak zase strukturálnì zvrstvených ploch, své mnohoznaèné prostorovì architektonické vize.
Zcela jiný je malíøský projev Alee Rabenseifnera, který se pøedstavuje tøemi obrazy z rodu lyrické abstrakce, s charakteristickou emotivní barevností, do ní vak vnáí fixovaná fólie pozoruhodné ozvlátnìní.
Velký prostor ve výstavní síni byl ponechán pro umístìní sochaøských exponátù. Instalaci ovem ztìoval nedostatek vhodných soklù. Nakonec se i tato potí zvládla a diváci mohou bez problémù vhodnì vnímat jak Chovancovy, tak i Varmuovy práce. Ivo Chovanec se prezentuje tøemi keramickými plastikami, jejich jména - "Biorytmy", "Protikus" a "Zvìteno 1300x" jsou vak ponìkud zavádìjící. Nevelká díla archetypických tvarù mohou sice z dálky pùsobit jako projev moderního minimalismu, zblízka vak pøekvapí mìkce promodelovanou "koíkáøskou" strukturou povrchu a jinými polyvalentnì významovými znaky imaginativního raení. Naproti tomu Vratislav Varmua, tvoøící u dlouhá léta rovnì v oboru keramické plastiky, dal pro královéhradeckou výstavu k dispozici jen dvì svá díla z posledních let ("Hlavu XM" a "Dialog III"). Na rozdíl od svého kolegy dává tento autor pøednost temnì barevné keramice, její povrch je odstínìn irizující glazurou na bázi kyslièníkù kovù. To není vak ta nejvýraznìjí odlinost. Jeho sochaøská (a vlastnì i grafická) tvorba cílí toti ke zjitøenému výrazu stylu tzv. nové figurace, tøebas i s pouitím nìkterých prvkù surrealistického raení.
Významným úèastníkem výstavy je i malíø Karel Lepík, který se tentokrát prezentuje dvìma obrazy z letoního roku. Jeden, nesoucí oznaèení "Okamik", sugestivnì znázoròuje jakýsi "moment pøed prùnikem", a tøebae je to malba veskrze nefigurativní, má její sémantické vyznìní v sobì urèitý erotický podtext, charakteristický pro velkou èást dosavadní Lepíkovy tvorby. Druhý obraz, rovnì dokonale zpracovaný kombinovanou technikou, má název "Maska" a náleí k jiné aktuální vrstvì jeho malíøské produkce. Nepøipomíná nicménì Ensorovy nebo jiné expresionisticky vyhrocené "Masky", ale spíe, v duchu postsurrealistickém, irituje obrazivost diváka zdánlivì abstraktními tvary.
Výstava v Hradci Králové zjednává rozhodnì odpovídající pøedstavu o výtvarné èinnosti pedagogù ostravské katedry výtvarné výchovy. Je charakteristické, e jejich tvorba se vesmìs nevymyká ze irokého rámce moderního výtvarného umìní tím, e cílí k dílu, jeho vizuálnì i hapticky vnímatelná forma nabývá pozitivní estetické kvality, k dílu, jeho faktura èi "udìlání" je pro autora neodmyslitelnou polokou v jeho tvùrèím procesu. Takto chápané práce, a u pøipadají nìkomu konzervativní, mohou spíe poskytnout pøitalivý pøíklad i ákùm tìchto vysokokolských uèitelù ne sebeefektivnìjí konceptualistické poèiny. Proto byl zvolen opìt název výstavy Exempla. Myslím si také, e tato výstavní akce velmi dobøe reprezentuje celou Ostravskou univerzitu a i z tohoto dùvodu je vpravdì uiteèná.
PhDr. Antonín Grùza